Jak získat FSC kontrolované dřevo z Česka?

Lesní certifikace FSC je věrohodný mechanismus definující prostřednictvím národních standardů pro lesní hospodaření ekologicky šetrné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné lesní hospodaření. Systémem FSC je dnes certifikováno více než 200 milionů hektarů lesa a 38 000 společností v navazujícím zpracovatelském řetězci.

Zásadní součástí certifikačního systému FSC je dnes tzv. kontrolované dřevo. Jde o dřevo, které nepochází z FSC certifikovaných lesů, ale dřevo, jehož původ známe a můžeme oveřit, že bylo minimalizováno riziko původu materiálu z tzv. kontroverzních nebo neakceptovatelných zdrojů. Koncept kontrolovaného dřeva je velmi důležitý ve střední Evropě a zejména pak v ČR, kde bylo dosud certifikováno jen cca 23 % rozlohy lesů.

​​​​​Od vzniku certifikačního systému FSC v roce 1993 do roku 1997 se mohli zákazníci na trhu setkat pouze s výrobky, které pocházely stoprocentně z certifikovaných lesů. Vysoká poptávka po certifikovaných výrobcích a relativně omezená nabídka certifikovaného dřeva v některých zemích omezovaly mnoho společností, které chtěly vyrábět a prodávat výrobky s prestižním logem FSC. Systém FSC na tuto situaci reagoval a k výrobkům s prohlášením FSC 100 % (které pochází výhradně z certifikovaných lesů) se přidaly také výrobky s prohlášením FSC Mix Credit a FSC Mix %, ve kterých část dříví pochází z kontrolovaných zdrojů.

Aby byl ze systému FSC eliminován materiál pocházející z kontroverzních zdrojů, bylo nutné zavést mechanismus kontroly necertifikovaného materiálu. Postupně byl vyvinut standard pro kontrolované dřevo (dnes platný FSC-STD-40-005 V3-1), který po organizacích nakupujících kontrolované dřevo vyžaduje vytvoření systému náležité péče pro kontrolu necertifikovaného materiálu.

Výsledkem kontroly podle této normy je materiál s prohlášením FSC Controlled Wood. Toto prohlášení je možné používat jen mezi certifikovanými společnostmi a neumožnuje takové výrobky prodávat konečnému spotřebiteli s logem či visačkou FSC. Materiál FSC Controlled Wood je pak možné v procentickém a kreditním systému mísit s materiálem certifikovaným a výsledkem jsou výrobky s prohlášením FSC Mix Credit nebo FSC Mix %.

Za nepřijatelné zdroje, které není možné prohlásit za FSC kontrolované dřevo FSC považuje:

- nelegálně težené dříví,

- dříví těžené v oblastech, kde jsou potlačována tradiční a občanská práva,

- dříví těžené v lesích, kde jsou ohrožovány vysoké ochranářské hodnoty (VOH),

- dříví pocházející z oblastí, kde byly lesní ekosystémy změněny na plantáže nebo nelesní plochy a

- dříví z lesů, kde byly vysazeny geneticky modifikované stromy.

 

Zavedení systému náležité péče eliminuje zdroje, ze kterých by takové dřevo mohlo pocházet. Systém náležité péče se skládá ze tří kroků shodných s nařízením o dřevě (EUTR):

• získávání informací o materiálu,
• hodnocení rizik,
• zmírnění rizik (v případě, že organizace specifická rizika vyhodnotí).  

 

Získávání informací

V prvním kroku musí organizace získat informace o původu materiálu, který chce do zpracovatelského řetězce FSC začlenit. Tyto informace musí uchovávat a aktualizovat. Jedná se o identifikaci dodavatele materiálu, množství a charakteristiku materiálů (druh dřeviny, případně seznam druhů dřevin obsažených v materiálu), nákupní dokumentaci, zemi původu (někdy i region či lesní majetek), důkaz o původu materiálu a informace o zpracovatelském řetězci, kterým materiál prošel. V tomto kroku je z pohledu definování rizik spjatých se zdroji materiálu a případným snižováním rizik (viz dále) nezbytné identifikovat původ materiálu tak, aby bylo možné rozlišit, z jakého místa přesně pochází. Na základě toho pak lze dojít k objektivnímu hodnocení, zda je dříví akceptovatelné či nikoli.

Prokazování původu je nutné provádět pro každou dodávku materiálu. Pokud organizace najde dodavatele dřeva ze země, či regionu, kde bylo v rizikové analýze FSC vyhodnoceno nízké riziko pro všechny kategorie kontrolovaného dřeva (například Rakousko či Německo), je dostatečné prokazovat původ materiálu na úrovni země původu. NEPCon spravuje v rámci svých služeb veřejný portál Sourcing Hub, ve kterém jsou průběžně aktualizována rizika pro jednotlivé země na základě aktuálních rizikových analýz.

U zemí, kde bylo u některé z kategorií prokázáno tzv. specifikované riziko, je nutné jít v dohledávání původu materiálu na nižší úroveň. Z pohledu kategorie 3 – vysoké ochranářské hodnoty - je, vzhledem k umístění zvláště chráněných území a míst s vysokou koncentrací významných druhů, nutné dosledovat pro každou dodávku nakupovaného materiálu jeho původ buď na úroveň lesního majetku (malí vlastníci lesů s lesní hospodářskou osnovou) a/nebo lesního hospodářského celku (LHC), kde se prokáže, že se v LHC nevyskytují VOH, nebo na úroveň porostu v případě, že se na LHC lesy s VOH vyskytují. Tato informace je společnosti nakupující kontrolované dřevo poskytnuta ideálně dodavatelem a to buď na vývozním lístku, dodacím listu nebo jiném dokladu.

 

Hodnocení rizik

Pro každou kategorii kontrolovaného materiálu musí organizace v rámci hodnocení rizik použít organizací FSC schválenou rizikovou analýzu pro určení rizik spjatých s původem materiálu. Dříve platná národní riziková analýza (NRA) byla nahrazena tzv. centralizovanou národní rizikovou analýzou (Centralized National Risk Assessment for the Czech Republic: FSC-CNRA-CZ V1-0 EN (dále jen CNRA), která vstupila v platnost 8. května 2018 (https://ic.fsc.org/en/document-center/id/233). Od tohoto data má certifikovaná organizace uplatňující systém ověřování kontrolovaného dřeva 6 měsíců na přizpůsobení svého systému náležité péče na novou rizikovou analýzu. To pro certifikované společnosti v praxi znamená, že musí mitigovat (snižovat) rizika původu materiálu z části českých lesů.

Nová CNRA pro ČR konstatuje nízké riziko pro všechny kategorie kontrolovaného dřeva z ČR s výjimkou dvou podkategorií kategorie 3 (dříví těžené v lesích, kde jsou ohrožovány vysoké ochranářské hodnoty).

Konkrétně se v této kategorii jedná o dva indikátory, které mohou být ohroženy lesním hospodařením:

VOH1 - místa s koncentrací biologické rozmanitosti včetně endemických druhů a vzácných, ohrožených nebo velmi ohrožených druhů, které jsou významné na celosvětové, regionální nebo národní úrovni a

VOH3 - místa, kde se nacházejí vzácné, ohrožené nebo velmi ohrožené ekosystémy, stanoviště či refugia.  

Pro srovnání CNRA pro sousední Polsko a Slovensko konstatuje specifikovaná rizika pro kategorie 1 a 3 (Polsko a Slovensko) a pro kategorii 2 (Slovensko).
 

 

Snižování rizika

Jak bylo uvedeno výše, nejprve je nutné určit oblast, ze které dřevo pochází. Jako prvotní zdroj pro rozlišení toho, zda je dřevo dodáváno z oblastí bez výskytu VOH, lze použít mapový portál ochrany přírody (http://webgis.nature.cz/mapomat/), kde jsou vyznačena maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území, území soustavy NATURA 2000, územní systém ekologické stability, rezervace UNESCO, mokřady ramsarského významu, prioritní lesní stanoviště, ale i lokality národně významných druhů a přirozené lesy (viz obr. 1). Některé informace o VOH (území NATURA 2000, zvláště chráněná území) obsahuje také mapový portál ÚHÚL, kde je možno zvolit jako podklad i porostní mapu státních lesů (http://geoportal.uhul.cz/mapy/MapyOprl.html). Ani jeden z mapových portálů ovšem neposkytuje informace o hranicích lesních hospodářských celků.

 

Vysoké ochranářské hodnoty s koncentrací biologické rozmanitosti (VOH1) jsou v ČR identifikovány ve zvláště chráněných územích - národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP), v územích soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) a v národních biokoridorech a biocentrech v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES). Dále jsou za lesy s touto vysokou ochranářskou hodnotou považovány lesy, v nichž je významná koncentrace druhů zvláště chráněných podle zákona o ochraně přírody, druhů z Červeného seznamu IUCN (vzácné, ohrožené nebo zvláště chráněných), ptačích druhů uvedených v evropské směrnici o ochraně volně žijících ptáků a evropsky významné druhy uvedené ve Směrnici o stanovištích

Jako místa s vysokou ochranářskou hodnotou, kde se nacházejí vzácné, ohrožené nebo velmi ohrožené ekosystémy, stanoviště či refugia (VOH3) byla definována místa prioritních lesních stanovišť, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, lesy v biosférických rezervacích, lesy v Ramsarských lokalitách, lesy v NP, CHKO, NPR, NPP, národních biokoridorech a národních biocentrech systému ekologické stability a přirozené lesy.

 

Dalším důležitým a nezbytným zdrojem pro identifikaci VOH v určité lesní oblasti, kde lesní hospodářský subjekt hospodaří, je lesní hospodářský plán. Každý lesní hospodářský plán by měl v naprosté většině případů obsahovat informace o chráněných územích, informace o územním systému ekologické stability a informace o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech v rámci systému NATURA 2000 (textová část LHP, případně poznámka k porostní skupině).

V případě, že tyto informace nejsou v LHP obsaženy, ačkoliv je existence VOH v oblasti známa (např. z mapového portálu), je nutné vyjádření expertů na ochranu přírody. Již na úrovni LHC lze definovat, zda je dřevo dodáváno z oblastí s výskytem VOH, či nikoliv. Pokud se jedná o místa bez výskytu vysokých ochranářských hodnot, lze dřevu přisoudit prohlášení "FSC kontrolované dřevo".¨"

Pokud se jedná o oblasti s výskytem VOH, je nutné na základě výše uvedených zdrojů přesněji určit, zda dodávané dřevo pochází z lokalit s VOH nebo ne. Tento proces by měl probíhat již na nižší úrovni, než je lesní hospodářský celek, například na úrovni porostů. Pokud je v tomto kroku vyloučeno dotčení VOH, lze dřevo opět prohlásit za FSC kontrolované dřevo. 

Dřevo lze ovšem nakupovat i z oblastí, které mají vysokou ochranářskou hodnotu. Proces schvalování lesního hospodářského plánu mimo jiné obsahuje vydání závazného stanoviska od příslušného orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody během schvalovacího procesu posuzuje, zda by mohlo navrhované hospodaření porušovat zákon o ochraně přírody. Proto lze tvrdit, že pokud má dodavatel dřeva schválený LHP (viz přehled platných LHP a LHO na http://eagri.cz/public/app/uhul/PlatneLHPLHO/), byl příslušným orgánem ochrany přírody vyhodnocen jako bezkonfliktní z pohledu ochrany přírody, a tedy i z pohledu ochrany VOH.

Potíž je ovšem v tom, že LHP má platnost deset let a orgán ochrany přírody se vyjadřuje k určitému stavu v době posuzování. Proto byl v rámci snižování rizik navržen další krok, kdy je nutné získat aktuální informace, zda hospodaření během celého období platnosti plánu péče nepoškozuje VOH. Za důkaz je v tomto případě považována informace od příslušného orgánu ochrany přírody, že hospodaření respektuje výskyt VOH. Jednotlivé kompetence k podávání informací o lesnickém hospodaření ve vztahu k VOH jsou uvedeny v tabulce níže. Jestliže příslušný orgán ochrany přírody vydá informaci kladnou – tedy, že vysoké ochranářské hodnoty nejsou lesním hospodařením poškozovány - lze dřevo opět prohlásit za FSC kontrolované dřevo.

 

Použité zkratky: NP - národní park, CHKO - chráněná krajinná oblast, NPR – národní přírodní rezervace, NPP – národní přírodní památky, PR  - přírodní rezervace, PP – přírodní památka, PO – ptačí oblast, EVL – evropsky významná lokalita, ÚSES – územní systém ekologické stability (nadregionální biocentrum a biokoridor), LNVD – lokality národně významných druhů, BR – lesy v biosférických rezervacích, Ramsar – lesy v ramsarských lokalitách, PL – přirozené lesy, AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí

Všechny informace jsou výše uvedené orgány státní správy povinné podat na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo zákona 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Celý postup při ověřování kontrolovaného dřeva je popsán ve schématu na obr. č. 2 níže.

 

Již od roku 2018 probíhají jednání o zprovoznění veřejně přístupné mapové vrstvy, která by na základě informací orgánů ochrany přírody stanovovala míru rizika na úrovni lesních porostů. Podstatné je zde zapojení úředníků obou relevantních ministerstev a krajů. Ani v létě 2019 nedokážeme odhadnout, kdy tento nástroj začne fungovat. Je proto nadále nutné kontrolovat platnost LHP pro LHC, ze kterého dřevo pochází, a v druhém kroku se dotazovat orgánů ochrany přírody (viz výše). Klíčové zůstává znát původ dřeva co nejpřesněji.

 

Co přináší praxe

Dosavadní praxe našich zákazníků ukazuje, že ne vždy jsou orgány ochrany přírody připraveny poskytnout relevantní informace, což podstatně ztěžuje mitigaci rizika. Doporučujeme je odkazovat na platnou rizikovou analýzu, tento článek a/nebo kancelář FSC ČR, které mohou vnést větší vhled do poměrně složité problematiky.

V případě, že subjekt žádající informace o stavu VOH na daném LHC neobdrží žádnou odpověď od příslušného orgánu, nelze to vnímat jako efektivní mitigační opatření a je nutné provést další kroky. Mitigace (snižování rizika) by ve výsledku měla zajistit, že dříví není nakupováno z lesů, kde jsou lesním hospodařením poškozovány vysoké ochranářské hodnoty. Jestliže tedy orgány ochrany přírody nejsou v některých případech schopny takové informace poskytnout přímo žádajícímu subjektu, je možno se obrátit přímo na vlastníky lesa, ze kterých dříví pochazí. Ti mohou podáním zevrubných informací o lokalizaci těžebních zásahů a informací o systému kontrolovaného dříeva objasnit příslušným orgánům ochrany přírody celou situaci. Téměř všichni vlastníci lesa jsou v kontaktu s dotčenými orgány ochrany přírody, které je na případný nesoulad hospodaření s ochranou přírodních hodnot upozorňují. Proto by za této situace mohly příslušné orgány ochrany přírody podat relevantní informace ve vztahu k vysokým ochranářským hodnotám. I toto řešení je ovšem založeno na přesné lokalizaci původu dříví. Proto aby byl subjekt, který chce dříví prohlásit za kontrolované, schopen tohoto řešení, musí přes své dodavatele jednoznačně identifikovat, ze kterého majetku dříví pochází. Je nutné přes atributy v dodacích listech dosledovat původ dodávaného materiálu zpětně až k primárnímu zdroji. Přesná lokalizace původu materiálu a identifikace vlastníka lesa tak může odstranit i další problém, který nastává při identifikaci hranic daného LHC.

Jiným možným řešením je pomoc experta, který ověří, že dříví pochází z lokalit, kde VOH nejsou poškozovány. Způsob expertní analýzy může vykazovat širokou amplitudu přístupů. Za dostatečnou mitigaci lze jen stěží považovat doporučení experta pouze na základě terénního šetření bez dostatečných podkladů o výskytu vysokých ochranářských hodnot. Expert by tak měl při své analýze vycházet nejen z výsledků terénního šetření, ale i z trendů vývoje ochranářských hodnot. Proto je nutné při takové analýze vycházet také z dat monitoringu trvalejšího charakteru. Taková data mají opět k dispozici příslušné orgány ochrany přírody a expert by je měl analyzovat ve vztahu k lesnímu hospodaření a stavu VOH.

 

Závěrem

Proces certifikace lesů v ČR i přes velmi nadějné změny v roce 2019 pokračuje relativně pomalu a společnosti, které mají zájem vyrábět a prodávat výrobky s logem FSC, jsou do značné míry závislé na nakupování FSC kontrolovaného dřeva prostřednictvím zavedení systému náležité péče. Klíčové pro ně je minimalizovat riziko nákupu dřeva pocházejícího z lesů s vysokou ochranářskou hodnotou, ohrožených nevhodným lesním hospodařením.

Obecně samozřejmě platí, že čím blíže k lesu dodavatel je, tím více se v oblasti orientuje a ví, jak příslušné dokladové materiály získat (např. kopii části LHP, dodací listy s uvedeným porostem, ze kterého je dřevo těženo, vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody).

Pro co nejmenší zatížení nakupující certifikované organizace je vhodné, aby nakupující společnost (v ČR nejčastěji výrobci buničiny a papíru či dřevěných plošných materiálů a dýhy) delegovala část dokazování původu dřeva na dodavatele. Spolupráce s dodavateli tu získává nový rozměr, vyžaduje větší sdílení informací. Odměnou může být přednostní postavení v době převisu nabídky dřeva nad poptávkou či jiné zvýhodnění dodavatelů, kteří přeberou část odpovědnosti za nákupní politiku nakupující společnosti.

Pro snížení rizika míšení ve zpracovatelském řetězci je samozřejmě vhodné, aby certifikaci FSC zvážily těžařské a obchodní společnosti, část z nich tak již ostatně učinila (například Kloboucká lesní s.r.o., Tomava s.r.o., ORCA VSETÍN s.r.o.). NEPCon je připraven s certifikací FSC kontrolovaného dřeva pomoci.

Současná sitace generuje poměrně obtížná řešení pro mitigaci rizika. Věříme však že vzrůstající tlak na příslušné orgány ochrany přírody zajistí rychlejší zprovoznění veřejně přístupné mapové vrstvy, která by integrováním veškerých informací zajistila jednoduché řešení pro subjekty, které chtějí odebírat dříví z kontrolovaných zdrojů.

 

Autorem úvodní fotografie je NEPCon.